Spor o začlenění jaderné energie do nových pravidel pro obnovitelné zdroje rozdělil země Evropské unie na dvě podobně velké skupiny, které se před dnešním rozhodujícím vyjednáváním s europoslanci neshodly na společném postoji. Zatímco zastánci jádra, jako je Francie či Česko, chtějí otevřít cestu k podpoře jaderné energie v rámci směrnice stanovující závazný podíl obnovitelných zdrojů, odpůrci v čele s Rakouskem se stavějí rázně proti. Podle diplomatických zdrojů ČTK se dá očekávat dlouhé noční jednání, jehož výsledek lze stěží předpovídat.

Zástupci švédského předsednictví Rady EU a Evropského parlamentu se dnes večer pokusí dohodnout podobu směrnice, která má definovat obnovitelné zdroje a závazně stanovit jejich podíl na výrobě energie. Evropská komise loni navrhla, aby v roce 2030 vyráběla EU 45 procent energie ze zdrojů, jako je slunce, vítr či voda. Závazek se týká unie jako celku, řada členských zemí včetně Česka má národní cíle výrazně níže.

Samotnou debatu o výši cíle, kterou chtějí některé země snížit na dříve navrhovaných 40 procent, však v posledních dnech zastínila diskuse o možné podpoře nízkoemisního vodíku. Ten se vyrábí z vody elektrolýzou při využití jaderné energie.

„My prostě bez jádra nemůžeme dekarbonizační cíle splnit," řekl novinářům po úterním ministerském jednání částečně věnovaném otázkám jádra český ministr průmyslu Jozef Síkela. Dodal, že podle něj se v jednáních podaří nízkouhlíkový vodík ve směrnici zohlednit. Jeho francouzská kolegyně Agnes Pannierová-Runacherová prohlásila, že nukleární energie urychlí v mnoha zemích konec neekologických zdrojů jako uhlí a že EU pomůže dosáhnout závazku klimatické neutrality.

Proti podpoře nízkouhlíkového vodíku se však staví skupina odpůrců jádra, podle nichž nepatří jakékoli zdroje energie vyráběné v jaderných elektrárnách mezi obnovitelné.

„Chceme ambiciózní cíle, abychom přinesli jasná vodítka pro investory i zákazníky," prohlásila rakouská ministryně energetiky Leonore Gewesslerová. EU podle ní potřebuje rychlé masivní investice do solárních či větrných elektráren, od nichž by neměla odvádět peníze podpora jádra.

Členské země se pokusily sblížit své pozice na odpoledním jednání velvyslanců, kde měli na stole kompromis předložený švédským předsednictvím. Podle textu, do něhož ČTK nahlédla, by mohly členské státy snížit svůj podíl obnovitelných paliv k roku 2030, pokud budou využívat méně než 30 procent vodíku získaného z fosilních zdrojů. To by mělo nahrávat právě jeho výrobě za pomoci jádra, ačkoli tento zdroj v návrhu nebyl přímo zmíněn. Podle informací ČTK však tento návrh nezískal jasnou podporu velvyslanců a švédské předsednictví jde do večerního jednání s europoslanci bez jasného mandátu od členských zemí.

Zdroj: ČTK